Dobrodružství pokračuje

Mí drazí,

zní to skoro neuvěřitelně, ale už jsem v Sarasotě čtvrtým týdnem! 

Když jsem před rokem položila Bohu jednoduchou otázku - jak vidí mojí budoucnost, odpověď mi přišla až nereálná - pojď se mnou, bude to divoké, bude to skvělé a bude to plné mě ... (http://www.youtube.com/watch?v=6d4Nenj13sA) zdálo se mi nereálné, aby se vize stala realitou. Dnes jsem spolu se 42 studenty, vedoucími a všemi návštěvami stála na pláži a znovu se modlila za vizi do budoucna... Jak vidí Bůh moje životní sny a cíle? Jak se tyhle sny podílejí na naplnění jeho vůle pro lidstvo? Jistě, jsou jen kapičkou v oceánu, ale jsou to naše sny, co může změnit svět kolem nás. A to je skvělé, divoké a nebezpečně nakažlivé!

First English DTS update :)

Dear friends, family members and random visitors,

as you most of you already  know I am probably the worst blogger ever. But still I cannot believe that I haven’t written any English post from my DTS yet! Shame on me!! I don’t know if I can atone for more than 3 weeks of negligence in one evening, but let me try:

So how does my YWAM life look like?

As I arrived one week later I had a privilege to live in a staff house for the first week because there was no space for me in the girl’s house. Well, in that week I was able to become friends with our two eldest students, lovely Priscille and gracious Karen, who might be of the same ages as my grandmothers, but they are courageous, caring and fun. What a blessing for my life! Right next to the staff house, there is a big Church where our lectures take place. Fellowship of believers opened their hearts for us generously. Whenever I meet some of the Church members, they are smiling and friendly.

1. týden obrazem / Week 1 in pictures

Po dlouhé době cesta letadlem :)

It's been a long time since I was on a plane :)

A nervozitě se nejlíp předchází když potkáte super lidi! Díky za zpříjemnění cesty, Anet.

The best way to avoid nervosity is meeting great people! Thank you Anet.

Krásný výhled na Lisabon z hotelového pokoje.

I could see Lisboa from my hotel window.

Všichni studenti i vedoucí s Danem Baumannem.

All the students and staff with Dan Baumann.

S mojí úžasnou spolubydlící Lenou :)

With Lena, my amazing room mate :)

První hlášení

Tak už jsem tu týden!!!

Zvláštní, že si pořád připadám trochu jako ve snu. Horké sluníčko, bílé Sarasotské pláže, palmy kam se člověk podívá, malé hnědé ještěrky na každém kameni, tencí černí hadi pod keři… Prostě nádhera.

Už cesta sem byla dobrodružná. Na letišti jsem se rozloučila s mojí milou maminkou a úžasnou kamarádkou Májou a vydala jsem se vstříc letištním procedurám – pěkně nervózní, protože jsem v letadle nebyla, ani nepamatuju. Naštěstí jsem seděla vedle podobně vystresované holčiny, se kterou jsme se hned spřátelily. Úžasná morální podpora!

Pak jsem strávila noc v Lisabonu, kde jsem očekávala ubytování odpovídající levné letence, v rámci které jsem ho měla zajištěné, a byla jsem opravdu překvapená, když pro mě na letiště poslali řidiče z čtyřhvězdičkového hotelu. A co bylo v Portugalsku nejlepší? Jednoznačně obrovská vana!! Poslední koupel na hodně dlouhou dobu jsem si vážně užila!